Cami Pozořice

"Kdo nahlédl do očí trpícího nebo umírajícího zvířete, pochopí příčinu všeho utrpení a všech bolestí tohoto světa."

Presber

Madona Mahagon Moravia - Dona

Madonku jsem si dovezla z chov. stanice p. Braunera po dlouhém dopisování s chovatelem a přesvědčování mých rodičů, že irský setr je to nejlepší a nejkrásnější stvoření pod sluncem. Pro čubinku jsme si dojeli až do Kojetína na Moravě a dá se říct, že si vybrala ona mě. Největší mazlinka na světě mi skočila do náruče a tím bylo vybráno. Předsevzetí o tom, si je prohlédnu každého zvlášť, prohlédnu zoubky,o či atd.atd. byla tatam. Čubinka byla úžasná, nádherná,p rostě setr. Její puberta stála za to, ale zvládli jsme to a přežili. Z počátku,vzhledem k její kráse jsme přemýšleli o uchovnění, ale čubina se nám přezubila do kleští a výcvik jsme vzdali pro její strach z výstřelu. Pohybu si užila i bez loveckého výcviku a myslím, že s námi prožila krásný život. Život psí je bohužel příliš krátký a tak jsme se s Madonkou museli jednoho dne vzhledem k zákeřné a devastující chorobě jednoho dne rozloučit.

"...Odešla bez bolesti, důstojně,z ůstala navždy nejsilnějším psem z naší psí louky, na čemž si velmi zakládala.To se člověku podaří jen málokdy. Když usínala, byl horký slunečný den a pak začala obrovská bouřka.To se nebe otevřelo a Aginku vítalo. "Vidíš,j ak tam řádí s ostatními pejsky?" řekl tatínek. Denně ji Alžbětka posílá do nebíčka pusinky a snaží se pochopit něco,co dost dobře nechápou ani dospělí.Jak se chodí do nebe. Ale věří. Agáta ji hlídala na zemi a jejím prvním andělíčkem strážným na nebi. Prvním poznáním, že ztráta bolí více ty, kteří zůstávají..."

 Zuzana Maléřová, Cesta do nebe